PADDOCK – 7. DÍL

ZARA „Co chceš?“   „Chci vědět, jak dlouho se mu už válíš v posteli. Moc dlouho ti po mě asi smutno nebylo…“   „Kvůli tomu se mi snažíš už druhým dnem dovolat?“        „Ne. Chtěl jsem ti jen pogratulovat k senzačnímu úlovku. Teď si aspoň nemusím vyčítat, že jsem to ukončil. Udělala bys to stejně, jen o něco později.“   … Continue reading PADDOCK – 7. DÍL

PADDOCK – 6. DÍL

MATTEO Ráno jsem nepotřeboval budík. Stačil mi pocit viny. Svítající slunce kreslilo na stěnách zlaté pruhy, které proklouzly mezi záclonami a přinutily mě otevřít oči. Vedle mě spala Zara, jejíž světlé vlasy byly rozprostřené po polštáři. Teď, když její pusa nevypouštěla sarkastické poznámky a spokojeně spala, vypadala křehce a zranitelně. Potáhl jsem peřinu tak, aby … Continue reading PADDOCK – 6. DÍL

PADDOCK – 5. DÍL

GIANLUIGI „Jak to jako myslíte, že odjel?“ zvýšil jsem hlas na asistentku notáře, když jsme se Zarou bezvýznamně dlouhé minuty seděli v čekárně před jeho kanceláří, která ale byla prázdná. Byla to vlastně taková ta klasická italská kancelář, která voněla starým dřevem, měla těžké mahagonové stoly a police byly narvané šanony a knihami, které už … Continue reading PADDOCK – 5. DÍL